Čápy s mákem® jsou oblíbenou pochoutkou dětí, které zavítají na zámek Loučeň. Jedná se o originálně zpracované šišky s mákem přelité švestkovou omáčkou provoněnou badyánem, které ochutnáte pouze tady.
Tuto lahůdku z domácí kuchyně si lze vychutnat jak v samoobslužné restauraci Vtipná kaše tak i v hotelových restauracích, spolu s dalšími osvědčenými dobrotami, které děti ocení. Pro chvíle romantiky jsou v areálu zámku připraveny nově zrekonstruované hotelové restaurace Maxmilian a Ferdinand, kde kraluje šéfkuchař Tomáš Petráň se svým kolektivem. Mezi speciality hotelové kuchyně patří kromě zmíněných Čápů s mákem® určitě i některé netradičně připravované polévky a grilovaná, předem stařená, steaková masa. Na Loučeni se dá stolovat ale i netradičním způsobem. Louky v zámeckých zahradách jsou zde k dispozici všem milovníkům dobrého jídla i dobře stráveného času. Návštěvníci si mohou vychutnat buď vlastní dobroty nebo využít piknikové koše, které nachystal zámek Loučeň v několika variantách včetně vegetariánské, romantické nebo rodinné tak, aby si každý užil dne nic nedělání naplno. A to včetně lahve dobrého vína pro rodiče nebo páry. V zámeckých zahradách si v letních dnech nebo při zvláštních příležitostech můžete vychutnat i speciality ze zámeckého grilu. Nově lze na zámek přijet i obytným vozem a vše si buď zařídit podle svého nebo využít všeho nabízeného ze zámecké kuchyně. A přitom všem na sebe nechat působit magickou sílu labyrintů.
„Letošní léto bych k nám na Loučeň velice ráda pozvala všechny, včetně milovníků dobré kuchyně. A když už nás navštívíte, rozhodně si dopřejte minimálně naší zámeckou specialitu Čápy s mákem®. Bez jejího ochutnání byste rozhodně neměli odjíždět,“ uvádí Kateřina Šrámková, jednatelka zámku Loučeň. „Na zámek Loučeň přijíždí velice široké spektrum návštěvníků. Od dětí, po manželské páry hledající klid a romantiku, po firmy, které tady pro své zaměstnance pořádají školení a nejrůznější team buildingy. Proto je i škála našich restaurací pestrá a velice široká. Myslím, že dokážeme uspokojit celou tuto pestrou paletu lidí, kteří k nám přijedou nejen za odpočinkem, prací či zábavou, ale i jídlem,“ dodává Kateřina Šrámková.
„Základní rozdíl mezi přípravou pokrmů v předních pražských hotelích a zámkem vidím především v pestrosti naší klientely a tím pádem poptávce. Rovněž ve špičkových hotelích mají samozřejmě pestrou skladbu klientů z mnoha světadílů, ale většinou se skládají ze dvou skupin, a to turistické a obchodní,“ uvádí Tomáš Petráň, šéfkuchař hotelové restaurace Maxmilian a Ferdinand. „U nás na zámku nemáme takovou pestrost, co se národnostní skladby hostů týká, ale jezdí k nám jak obchodníci, zamilované páry tak i rodiny s malými či většími dětmi. A to je ten důvod proč Vám u nás v restauracích nabídneme jak krupicovou kaši tak i hovězí steak ze 6 týdnů stařeného masa.Pro letní měsíce jsme připravili nabídku různých grilovaných mas právě i ze stařeného hovězího masa, spolu s pečenou a čerstvou zeleninou v křupavé bagetě z kamenné pece. Například Hovězí Pastrami z vyzrálé květové špičky je spolu s čerstvou zeleninou nebo lístky polních salátů určitě to pravé v těchto i příštích horkých dnech,“ dodává Tomáš Petráň.
Od očištění ducha k dobrému jídlu
Český pojem piknik pochází z francouzského pique (výzva k jídlu) a nique (označení pro drobnou věc). Tento výraz byl poprvé použit už na konci 17. století a původně označoval skupinu osob, která si do restauračního zařízení přinesla své vlastní občerstvení. A piknikový koš – symbol pikniku – ten pochází z Anglie. Ani Američanům dlouho netrvalo, než objevili kouzlo venkovních gastronomických zážitků v kruhu rodinném či s přáteli. Došlo k tomu asi ve 30. letech 19. století. Jejich akce mnohdy doprovázela živá hudba produkovaná některým z účastníků. Američané kouzlu těchto akcí nakonec dokonale podlehli. Dodnes se v kuchařkách a jiných příručkách dočteme o tom, jak se na piknik nejlépe připravit a na co bychom rozhodně neměli zapomenout.
Vůbec první zmínky o aktivitě, kterou bychom dnes za piknik označili, pochází už ze středověku, kdy se hodovalo po každém honu. Dřívější poměry ve společnosti určovaly, že se na piknik vydávali pouze příslušníci vyšších vrstev, protože na takové kratochvíle jednoduše měli čas, pomyšlení a finance. Nadité piknikové koše si také stylově nechávali nosit od svých sluhů. Dnes je piknik aktivitou otevřenou všem lidem bez rozdílu a výjimek. Nejedná se ani náhodou o novodobou záležitost. Po Velké francouzské revoluci se Francouzům najednou otevřely nádherné královské parky, v nichž byla radost pobýt, odpočinout si, relaxovat, sejít se s blízkými lidmi. A aby osazenstvo parků netrpělo hladem, přinášelo si s sebou nejrůznější pochutiny a osvěžující nápoje. Obliba pikniku neustále rostla, až vznikla v 19. století v Anglii Pikniková společnost, která se pravidelně scházela v Londýně poblíž Oxford Street, a jejíž členové si vždy rozdělili úkoly tak, aby se jich několik postaralo o občerstvení, další o zábavu a jiné záležitosti. Tento princip přetrvává dodnes – každý přinese své lahůdky a pohostí jimi ostatní. Sám je přitom ostatními hoštěn. V Čechách se tato záležitost rozšířila na přelomu 19. a 20. století a Ottův slovník, v němž je heslo piknik zachyceno, označuje tuto akci jako „merendu, k níž si účastníci sami přinášejí jídlo a nápoje“. Piknik byl ale součástí života Čechů už mnohem dříve v podobě občerstvení konaného během výletů a vycházek.